Předmět | Hodnota |
Křestní jméno | Josef |
Příjmení | Adam |
Narozen | 10.9. 1913 |
Místo narození | Vídeň |
Země narození | Rakousko |
Úmrtí | 19.7. 1996 |
Místo úmrtí | Praha |
Hodnost v RAF | F/Lt |
Překlad hodnosti | Četař dsl. |
Os.č. RAF | 788008 |
Os.č. ČR | Z;L-123 |
Funkce v RAF | Noční stíhací pilot |
Služba | 68. noční smíšená stíhací peruť RAF |
Evidenční číslo | 149567 |
Časopisy | L+K 16/1990, str. 609 |
Obsah článku | Zmínka o povýšení na plukovníka ve výslužbě. |
Název článku | Satisfakce |
Knihy | |
Dokumenty | Seznam příslušníků čs. letectva v RAF (1940-1945) |
Adam Josef se narodil 10.10. 1913 ve Vídni. Přízní byl spřízněn s Vysočinou. Jeho otec byl legionář s příslušností v Brtnici. Po válce se pohyboval v Jihlavě. 1. října 1931 nastupuje do prostějovské letecké školy a postupně se stal stíhačem a později i instruktorem. Po roce 1939 po obsazení ČSR německými vojsky odešel přes Polsko do Francie, přes kterou se dostává do cizinecké legie. Následně jej převeleli k peruti na Středním východě. Po kapitulaci Francie se v roce 1940 dostává lodí okolo Afriky do Liverpoolu ve Velké Británii. Zde vstupuje do RAF do dobrovolnické zálohy královského letectva. Prodělává zde výcvik s britskými letouny a následně slouží jako instruktor v 3. EFTS. V květnu 1942 je převelen k čs. letce u 68. noční stíhací peruti. Tato peruť byla vyzbrojena letouny Bristol Beaufighter Mk. VIF. Zde prováděl lety, které měly za úkol ochranu britských měst před útoky Luftwaffe.Zde létal v jedné posádce s Fridolínem Gemrodem, radarovým operátorem. Na stroji Bristol Beaufighter zde zasáhli Dornier Do-217, který v plamenech zmizel v mracích. Dosáhli tak pravděpodobného sestřelu. Při cvičném letu ze 17. na 18. srpna 1943 se utkali se dvěma Dorniery, když je předtím na ně navedla pozemní kontrola. Povedl se jim i setřel V1 - Hitlerovy zázračné zbraně. Bylo to před koncem války. V srpnu 1945 se po konci války vrací z Velké Británie do Československa. Po komunistickém puči v únoru 1948 jej vyhodili z práce u ČSA a perzekuovali jeho rodinu. Dočkal se tak nevděku ze strany vládnoucí strany a i některých občanů. Jeho situace se začala po prožitých útrapách částečně zlepšovat až po listopadu 1989. Pan plukovník zemřel v Praze 19. července 1996.